Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kronika obce Dolín

 

 

Ves Dolín leží 3 kilometry severovýchodně od královského města Slaný, ke kterému také patří.

První zprávy o katastru dnešní vsi jsou již ze 13. století. František Vacek uvádí, že „Hořejší Dolín“ býval hájem o pěti lánech země. Jeho majitelé, ostrovští benediktíni dali zem vzdělati pluhem a brali z ní až do roku 1305 6 kop grošů ročního platu.  Někdy poté získala na tomto místě založenou ves pražská kapitola. Jako kapitolní majetek je Dolín povrvé písemně doložen roku 1325. O 12 let později (1337) věnoval pražský biskup Jan IV z Dražic některé vsi a s nimi i „co v Dolíně s kostelním právem měl“, nově zřízenému klášteru v Roudnici. Kostel v Dolíně potvrzuje soupis statků roudnických augustiánů a také rejstřík papežských desátků z roku 1352, podle kterého odváděl kostel v Dolíně 21 grošů tohoto poplatku. Z výše uvedené zprávy je zřejmé, že klášter získal od Jana z Dražic pouze část vsi. Jinou část držel Dobrohost z Blahotic, zmiňovaný roku 1316 a 1318. Sedláček uvádí, že Petr syn Dobrohostův prodal roku 1339 zboží své v Dolyni (Dolíně) klášteru Roudnickému. Příkladu toho pak následovali roku 1340 a 1341 bratři jeho Mikeš a Ješek a také klášteru své díly v Dolyni prodali. Jiná část patřila slánskému rychtáři Dobrohostovi, který zemřel někdy v roce 1350. Sirotci po něm pozústalí Jan Rychtář, Jakeš, Mikuláš, Tomáš a několik nejmenovaných dcer prodali roku 1350 s vůlí ovdovělé matky Kláry a za souhlasu přátel, půl lánu dědiny v Dolíně opatrnému muži Bohuňkovi, tak aby jim platil věčného úroku půl kopy grošů.

Ze druhé poloviny 14. Stolezí se dochovalo jméno dolínského faráře. Byl jím Jan, který získal dolínskou faru roku 1375. Byl klerikem a neměl vyšší svěcení. V pátém roce svého pobylu v Dolíně, 13. Prosince 1379, při vizitaci arcijáhna Pavla z Janovic, měl k ruce ještě pomocného kněze Václava ze Slaného. Roku 1393  měl dolínský farář Jan (není jisté zda se jedná o stejného kněze) spor se zlatníkem Janem ze Starého města pražského o desátky z polí ve vsi Žižicích. Ještě za života tohoto Jana udělal jiný Jan, vladyka z Tuřan, u dolínského kostela nadání na dvě mše svaté do roka.

Církevní část Dolína zůstala roudnickým augustiánům až do husitských bouří, kdy o ně klášter přišel. V té době zde také zanikla fara. Roku 1429 byl majitelem nějakého zboží v Dolíně pražský měšťan a královský podkomoří Jan z Kunvaldu. Za dob krále Jiřího z Poděbrad patřila větší část vsi městu Slaný. Roku 1489 se pak při nějakém zboží v Dolíně jmenuje Jakub Kubec z Prahy. V šestnáctém století se, zatím nedoloženým způsobem, dostal Dolín k vranskému panství Jana III Zajíce z Hazenburka. Od roku 1550 byl v majetku Petra Chotka z Vojnína u panství Vraný. Chotkovým dědicem byl roku 1570 jeho zeť Jindřich Brozanský z Vřesovic. Po něm držel panství včetně Dolína jeho bratr Jindřich (1583-87). V dalších letech patřilo panství až do pobělohorských konfiskací rodu Doupovců z Doupova. V Urbáři Fridricha Doupovce z Doupova z roku 1592 se jmenuje ves Dolejn s 12 osedlými lidmi, která „odvádí ouroku o sv. Jiří 18 k,36 gr a o sv. Havla rovněž tak. Suma 38 slepic, roboty 54 dní. Tíž lidé ze vsi Dolejna povinnosti sou vedle jiných dříví k pivovaru Vranskému pomoci časně, když by se jim kdykoliv poručilo svézti a odvézti beze vší odpornosti. Když by se pak v čas k sklizení obilí žencův nedostávalo, tehdy sou povinnosti po jednom ženci poslati, však se jednomu každému  v slušnosti zaplatiti má. Také bylo by potřeba toho a na ně vloženo, pomoci vorati po jednom dni jsou povinnováni. ||||Uvádí se zde také „kostel sv. Šimona a Judy s věží a zvony a jinými klenoty a náležitě vystavěnej, k němuž jest dědin dva lány a ty se od lidí vosívají a třetí mandel všelijakého vobilí, což ho Pán Bůh naděliti ráčil, k témuž záduší se dává a k dobrýmu téhož záduší se dává a k dobrýmu téhož záduší obrací. Více k témuž záduší mají louku dobrou, z kteréžto louky k témuž záduší každoročně plat jistej vychází“.

V pobělohorských konfiskacích Dolín konfiskován nebyl, protože v té době již zřejměpatřil k majetku Kristiny Doupovcové, manželky Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic, který pak Doupovcům zkonfiskované panství od královské komory roku 1623 koupil a manželčiny statky k němu opět připojil. Ve třicetileté válce byla ves úplně zničena. V Berní rule z roku 1654 je uvedeno: Vraný statek Jana Zdeňka hraběte Vratislava z Mitrovic – ves Dolejn s filiálním kostelem pustá, bez strychu orné půdy, s jedenácti opuštěnými statky a dvěma prázdnými chalupami. Ve druhé polovině 17. století koupili Dolín od vranského panství Valkounové z Adlaru a připojili jej k panství Zlonice. Podle některých pramenů patřila ves Valkounům již roku 1666, ale podle Berní ruly byl stále ještě pustý Dolín od panství Vraný separován a roku 1683. Kostel ale spadal pod zlonickou faru již dříve. Bohuchval Bernard Valkoun z Adlaru udělal roku 1671 ve jmení dolínského záduší pořádek a tak z pořízených zápisů víme, že ves Dolín poskytovala roku 1671 dokonalý obraz zkázy. Jedenáct statků, na kterých bylo zaznamenáno 22 zádušních (železných) krav, bylo svými majiteli opuštěno a celá vesnice byla liduprázdná. Majitelé těchto statků se jmenovali: Jiří Vodička, Jakub Votava, Martin Svatoš, Václav Franc, Martin Šrámek, Jiří Novák, Vondra Bartoš, Vohrabka Mikuláš, Jan Mikuláš, Duchek a Machynka.

Až během dalších dvaceti let bylo pět zdejších statků nově osídleno. Do statku Martina Šrámka přišel Martin Novák na statku Vondry Bartoše se usadil Martin Bartoš, místo Mikuláše Vohrabky Tomáš Beneš, místo Jana Mikuláše Matěj Turek a místo Duchka Jan Holý. Roku 1696 bylo v Dolíně stále ještě pět gruntů pustých.

Po finančním krachu posledního žijícího Valkouna, Václava Jana Vojtěcha, byl Dolín při dražbě spolu s ostatním valkounským majetkem prodán 12. října 1707 Norbertu Leopoldu Libštejnskému, hraběti z Kolovrat. Po jeho smrti a po vyřízení pozůstalostí prodal roku 1721 jeho druhý syn Norbert Vincenc celé panství Filipovi hraběti Kinskému ze Vchynic. Také z doby Kinských se dochovala některá jména dolínských osadníků. Tak roku 1721 převedena byla železná kráva ze statku Palmova na statek Janouškův a ze statku Jiříka Pocnera na Jiříka Bečváře. Tou dobou měla dolnská záduš úhrnem 80 železných krav a z toho 22 přímo v Dolíně. (vysvětlení: „Zaduš – věnování majetku pro spásu duše, „železná kráva“ – záduš koupila, nebo zdědila krávu a někomu potřebnému ji na statek, nebo chalupu pronajala – nájemce pak platil určitý polatek a to navždy.)

Mezi dobrovolníky, kteří se přihlásili do kompanie myslivců knížete Ferdinanda Kinského sestavené na obranu země před Napoleonem roku 1808 byli z Dolína Jan Veselý, Václav Koudelka, Josef Beneš a Josef Hnát. Za knížete Rudolfa Kinského, kolem roku 1820, bylo na různých místech hledáno uhlí. Našlo se také u Dolína, na cestě ke Slanému, ale protože zásoba byla malá, nebo protože se narazilo na vodu, nedolovalo se tu. V Popisu okresního hejtmanstí Slánského z roku 1887 se v Dolíně uvádí 65 domů se 415 obyvateli, 205 mužů a 210 žen, 411 katolíků a 4 izraelité. Kroku 1904 žilo v Dolíně v 90 domech 532 obyvatel, starostou byl František Pokorný a radními František Janoušek, Václav Kocourek a Jan Beneš. Působil třu Sbor dobrovolných hasičů čítající celkem 27 členů, z toho 13 činných. Dolín byl v té době spojenou obcí se Želevčicemi. Při sčítání v roce 1930 bylo v Dolíně 123 domů se 148 byty, ve kterých žilo 759 obyvatel, 348 mužů a 411 žen. Při sčítání v roce 1993 bylo v Dolíně napočteno 254 obyvatel, 124 mužů a 130 žen v 99 trvale osídlených bytech. Filiální kostel s. Šimona a Judy v Dolíně byl roku 1793 rozšířen, v roce 1863 byla v jeho průčelí vystavěna nová věž, ve slohu pseudogotickém, místo věže staré, již před lety zbořené. Roku 1864 pak byl kostel upraven v pseudogotickém slohu, odpovídajícímu nové věži a byl také rozšířen hřbitov kolem kostela. Kostel byl opravován také v letech 1907-8 a roku 1908 byl benediktován.

Převzato od autora Libora Dobnera - Slánské listy

Tolik stručná historie obce Dolín (obávám se, že podrobnější už nenajdeme). V Dolíně se ale psala podrobná kronika již od roku 1887. Jenže tato kronika se ztratila, aby posléze přišel vedoucí sběrných surovin, který dvě dolínské kroniky našel a odevzdal je na slánskou radnici. Od této doby jsou kroniky uložené ve slánském muzeu. Kronika byla stránku po stránce přefotografována a uložena na CD.  Proto se pokusím toto CD získat a dolínské kroniky umístím na tento web.

(S použitím článku Vladimíra Rogla ve Slánských listech.)

 

 

 

 

Dolín (lidově Dolejn) je vesnice v okrese Kladno, dnes jedna z deseti částí města Slaný. Ves leží asi 3 km severovýchodně od Slaného na horní hraně návrší nad údolím Byseňského potoka.
Tato ves se původně nazývala Dolyně a v latinských textech obyčejně Dolina. Jméno Dolyně vzniklo příponou -yně z osobního jména *Dola (nejspíše zkratkou osobního jména Odolen) a znamenalo *Dolova, t. ves. Jména na -yně časem ztrácela koncovou samohlásku, na př. Bavoryně (o. Hořovice) > lid. Baboryň, Bechyně > lid. Bechyň, dvůr Hostyně u Úval asi pod vlivem jmen na -ín zní lidově Hostín, dříve Hostýň, a.j. Také naše místní jméno se změnilo v Dolyň, pak pod stálým vlivem jmen na -ín a po změně ý >í, která se dokonala v 2. pol. 15. stol. (v. Trávn. HMČ. 93), v Dolíň, dále změnou í >ej podle změny ý >ej v Dolejň (v Dolejni). Ale spisovně se udržoval tvar na -íň, až se >místní jméno koncovkou úplně srovnalo se jmény na -ín. Mezi lidem se však drží -ej- (Dolejn)."
Zdroj: PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Díl 1, A-H. 1. vyd. Praha : ČSAV, 1954. s. 422.
Poděkování za poskytnuté historické fotografie a dokumenty patří rodině Vávrových z Dolína.
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Recommendations: how to promote your dolin-u-slaneho.estranky.cz

(Latonyatex, 26. 3. 2018 7:22)

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

smírčí kámen

(Jan Paluska, 18. 12. 2015 11:41)

Dobrý den,
rád bych znal příběh,jenž byl příčinou k vytvoření vašeho smírčího kamene.Prosím o info,nebo alespoň,kde hledat.Autora,název,nebo který
archiv.S přáním krásných svátků vás zdraví Paluska.
palda.jan1@seznam.cz

Vzpomínky na Dolín- détská léta

(ZDENĚK ZÍCHA 1946, 20. 2. 2015 4:25)

Často jsme ze školy pokračovali cestou směrem k Beřovicům,kde byla opuštěná cihelna a to byl náš ráj. Byla tam polozakrytá studna a často jsme u ní mudrovali jak do ní vlézt. Nedaleko od cihelny je borový lesík, kde je plno pískovcových masívů a skalní převis , kde jsme si opékali ulovené bažanty a zajíce to bylo žůžo.Lámal se tam kdysi pískovcový kámen na stavbu domů, ale bral se odtamtud i písek.Vznikl tam rovný plac a tam jsme často hrávali fotbal ,protože v Dolíně hřiště nebylo to se budovalo svépomocí ručně bez veškeré mechanizace vím jen,že se hlína nakládalla na železný sklápěcí vozík,který byl na kolejích a po nich se zemina vozila na potřebné místo. Ve zmíněném lesíku se pořádaly i koncerty a byla tam celá vesnice to jsem ale já nezažil vím to od rodičů.Většinu času jsme trávili na tom hřišti, hráli jsme fotbal, školku to byla hra s polootevřeným nožem,hráli jsme na šipky,karty a poslouchali gramofon na kliku a vymýšleli mnoho jiných dětských her. Toto byli mí spolužáci: VRATISAV VACÍK, STANISLAV PRŮŠA, ZDENĚK PETRŽÍLA, VÁCLAV KRÁL, JIŘÍ STARÝ , JAROSLAV ZELENKA, JAN ŠÍMA A LIBUŠE VINŠOVÁ. Všichni jsme chodili do jedné třídy a když jsme šli za školu, tak chyběla třetina třídy a to jsme si byli stoprocentně jisti, že doma bude pořádný výprask a klečení na hrachu věřte mi ,že naši rodiče byli znalci výchovných prostředků a to pomáhalo.Dnešní generace by to také někdy potřebovala. Těm je často jedno,že obsadí část autobusu a vedle nich sotva stojí staří lidé a nepustí je sednout to musí být vyjímka. kdo za to může? Posudte sami. Pokračování příště.

Rodák z Dolína Žatec Podměstí 2167 PSČ 43801

(Zdeněk Zícha, 6. 6. 2014 19:08)

Dolínskou kroniku jsem četl již jako malý kluk a úplně mě očarovala.Četl jsem ji dlouho do noci a historie mojí rodné obce mi ležela u nohou.Kroniku střeží duch mého dědy ANTONÍNA MELICHARRA, který ji psal zručným pravopisem často mi vedl ruku a dbal na to, abych si vážil hodnot svých předků. DÍK BOHU,že se tento rukopis našel!!!

Re: Rodák z Dolína Žatec Podměstí 2167 PSČ 43801

(Manželé Koulovi Cheb, 6. 7. 2014 9:56)

Dobrý den pane Zícho,
jsme také rodáci z Dolína,teda jenom já,manželka je z Tmáně.V mládí jsem také četl kroniku.Pamatuji si ,že jsem chtěl být kronikářem,takový na mne udělala dojem.
Teď s přáteli vzpomínáme na I.světovou válku.Nepamatujete se pane Zícho,jak byla tato zlá etapa živita zaznamenaná v kronice? Já si tuto část vůbec nevybavuji.Nevěřím,že by nebyla zaznamenaná.

Re: Rodák z Dolína Žatec Podměstí 2167 PSČ 43801

(Zícha Zdeněk, 12. 7. 2014 14:12)

PANE KOULO, ODPOVÍDÁM NA VÁŠ DOTAZ OHLEDNĚ DOLÍNSKÉ KRONIKY.
URČITĚ TAM BYLY ZÁPISY Z 1. SVĚTOVÉ VÁLKY. JÁ SI JE JIŽ NEPAMATUJI,
ALE MÁM ZDROJ INFORMACÍ. DOLÍNSKÁ KRONIKA LEŽÍ VE SLÁNSKÉM MUZEU JE CELÁ ZDIGITALIZOVANÁ. JEŠTĚ BY VÁM MOHL PORADIT PAN ING.
VÁVRA Z DOLÍNA, NEBO MŮJ BRATRANEC JAROSLAV ZÍCHA ST. TÉŽ Z DOLÍNA. Hodně štěstí--- Zdeněk Zícha Podměstí 2167 Žatec 438019

Re: Re: Rodák z Dolína Žatec Podměstí 2167 PSČ 43801

(Koula Cheb, 10. 9. 2014 10:20)

Pane Zícho ,děkuji za info. Během prázdnin jsme se spojili se slánským muzeem a knihovnou.

Třeba se někdy setkáme v Dolíně. Občas navštívíme koncerty v místním kostele.

Re: Re: Re: Rodák z Dolína Žatec Podměstí 2167 PSČ 43801

(ZDENĚK ZÍCHA, 19. 2. 2015 3:03)

Vážení občané Dolína,
často vzpomínám na moje dětská a jinošská léta prožitá v rodné obci Dolín, kde jsem se svými kamarády užíval překrásné dětství, ale i první lásky a poté i vstup do běžného života. Jsem ročník 46 a za ta léta se ráz vesnice značně změnil a tak Vám rád ve vzpomínkách přiblížím doby minulé. Do školy jsme chodili do Slaného na HÁJE a často pěšky tam i zpátky to když nejel autobus. Ten byl tak malý, že jsme tam byli napresovaní jako slanečci to víte byla to stará ERENA, my děti jsme z toho měli radost a užívali jsme si toho.Ze školy jsme většinou chodili pěšky kolem hájů to tam nebyla ještě hvězdárna ani žádná zástavba, jen zahrada p. učitelky Chalupové co nás měla na češtinu.Podotýkám byla přísná, ale naučila.Do té její zahrady jsme lezli na jabka, ale byl tam statný vlčák,který nás nejednou prohnal. Také jsme často chodili ze školy domů kolem Kráčmerovic zahrady polní cestou s klukama ze Želevčic, která se pod BÍLÝM VRCHEM dělila k Dolínu,Želevčicům a pokračovala k Beřovicům. Příště budu pokračovat.

TĚŽEBNÁ ČINNOST

(Zíchast, 21. 10. 2012 15:33)

Nikde v histrických análech se však nepíše o težbe kamene.Pískovec v blízkém lesíku.Opuka ve dvou lomech ,jeden byl Janoukova skála,druhá v prostou za " novými baráky" a třetí hned za vsí ,pozdeji smetiště.Take se nikde nepíše i Jirákově cihelně.Jako děti jsme si často htáli vtechto prostrách.Po kluky to byly přímo vyhledávané objekty.Já vím čas letí ale
mladí by meli vědět o tom co k vesnici patřilo,a bylo časem zlikvidováno.
Nevím jestli si někdo pamatuje.Znám už málo panětníků.

Re: TĚŽEBNÁ ČINNOST

(Martin, 22. 10. 2012 8:07)

To by určitě bylo zajímavý. Chtělo by se Vám o tom připravit nějaké informace? Moc rád bych to viděl tady na stránkách a můžeme na nich pracovat společně. Bylo by to super. Určitě nejsem sám, koho by to zajímalo.

Re: Re: TĚŽEBNÁ ČINNOST

(zichast, 9. 11. 2012 22:11)

Já bych se rád zůčastnil, na to povědět mladým co bylo kdysi v Dolíně a už není,ale mám problém se psaním,mohu psát je levou rukou.Občas mi uletí nějaké písmenko,protože na to psaní špatně vidím.Ale povídat mohu.Když to Martine sepíšeš rád ti povím vše co si pamatuju.Bydlím v Dolíně za kostelem
tak se klidně zastav a rád ti vše povím.Už je nás tady málo.Třeba pan Janoušek od kostela by ti také hodně pověděl.Například ti mohu povědět
že kdysi jezdil autobus na Dolín skoro každou hodinu a stál 1 kč.A obráceně také.

Re: Re: Re: TĚŽEBNÁ ČINNOST

(Martin, 10. 11. 2012 8:23)

To je super a v neděli se stavím. Mám nápad a zkusíme z toho udělat takovou vzpomínkovou historii Dolína na pokračování.

Re: Re: Re: Re: TĚŽEBNÁ ČINNOST

(zichast, 10. 11. 2012 15:44)

Dobře ,přijď